Nudné úřední informace? Problém je, když je někdo cizí začne propojovat

20. březen 2018
Náhled do katastru nemovitostí či rejstříku trestů umožňuje občanům Czech POINT

Nejvíc osobních dat má o lidech stát. Co všechno o občanech sbírá a jak je možné tyto údaje zneužít? Vyrazili jsme s figurantkou Lenkou k notáři a vyžádali si rejstříky, které se právě jí týkají. Zjistit se dá i to, kdo měl v minulosti o tyto výpisy zájem.

Nástup do zaměstnání nebo kontrola bodového hodnocení řidiče. To jsou nejčastější důvody, proč si lidé žádají o nějaký výpis. Získat údaje, které se o nás všech vedou v centrálních veřejných evidencích a registrech, umožňuje Czech POINT. Výpisy za poplatek vydávají Česká pošta, úřady i notáři. Lenka požádala o pomoc prezidenta Notářské komory Radima Neubauera a nechala si vyjet všechna data, která o ní během života stát nasbíral.

O jaké výpisy můžete přes Czech POINT žádat?

  • Výpis z Katastru nemovitostí
  • Výpis z Obchodního rejstříku
  • Výpis ze Živnostenského rejstříku
  • Výpis z insolvenčního rejstříku
  • Výpis z Rejstříku trestů
  • Výpis bodového hodnocení řidiče
  • Výpis z Centrální evidence exekucí
  • a další

Osobní údaje se evidují v takzvaném ROBu, tedy v Registru obyvatel. O výpis z něj občané obvykle zájem nemají. „Tohle dělám teď poprvé,“ upřesňuje notář Radim Neubauer, „ani nemám zprávu, že o toto byli žádaní jiní notáři. V zásadě jsou tam údaje o datu narození a bydlišti. Nejsou tam žádné citlivé údaje.“

Čtěte takéDvojí metr úřadů? Informace o úřednících zarytě tají, data občanů ale zveřejňují

ROB slouží k tomu, aby si mohla každá instituce najít základní informace o obyvatelích. Každá změna se odtud propisuje do dalších registrů a nemusí se hlásit na jiných místech. Zjistit se z něj dá i to, kdy si někdo vyžádal vaše data.

Některé údaje jsou zbytečně konkrétní

Lenku žádné zjištění nepřekvapilo. Výpisy neukázaly nic nekalého. Ředitel sdružení Iuridicum remedium Jan Vobořil ale upozorňuje, že některé státem zřizované rejstříky pracují se zbytečně konkrétními daty. Jde například o zdravotnický registr. Lékaři ho přitom ani nemohou využít. „Smyslem je, aby to sloužilo k vědeckým účelům a podobně. Určitě nepotřebují pracovat s takovými daty, jako jsou ta osobní. Nepotřebují vědět, jak přesně se člověk jmenuje a kde bydlí,“ vysvětluje Vobořil. Za novelu, která zavádí neomezený přístup k elektronické zdravotnické dokumentaci, dokonce dostal poslanec Jiří Běhounek z ČSSD anticenu Úředního slídila.

Novela přináší takzvané Národní kontaktní místo, které by umožnilo široký přístup k elektronické zdravotnické dokumentaci. „Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví je prostředek, jak tuto oblast velmi přísně zregulovat a umožnit přístup pouze skutečně oprávněným osobám. Je mířen na přeshraniční výměnu – když se zraníte v zahraničí, aby vám tamní poskytovatel péče spíš pomohl, než ublížil,“ vysvětluje v rozhovoru náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar.

Čtěte takéAnticeny Velký bratr dostali Equa bank, Běhounek, úřad vlády i ministerstvo průmyslu a obchodu

V prvním díle seriálu Neviditelná se také ukázalo, že Katastr nemovitostí užívá pro identifikaci rodné číslo. To už se ale dá považovat za citlivý údaj. „Pokud chce někdo jednat třeba o koupi nemovitosti, je namístě, aby existovala naprostá jistota, že se jedná s osobou, které nemovitost skutečně patří,“ vysvětloval Radiožurnálu Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.

Skutečné nebezpečí nastává, když si někdo cizí začne údaje evidované státními institucemi spojovat s dalšími informacemi – třeba těmi, které se o vás dají najít na internetu z legálních i nelegálních zdrojů.

Jak jsou zneužitelné? Dá se bránit proti zveřejnění osobních dat v komerční databázi? A bude se nakládání s veřejně dostupnými údaji měnit? Poslechněte si odpovědi právníka Jan Vobořila.

Spustit audio