Všechny články
-
Stromy a hluk z dopravy. Mohou lesy nahradit protihlukové stěny z betonu?
Tým brněnských vědců zkoumá, zda by stromy mohly sloužit jako protihluková bariéra. Jaké druhy jsou nejvhodnější? To se snaží zjistit měřením přímo v lese.
-
Magazín Experiment: Jak z vesmíru nahlédnout do nitra rostlin? A zachrání Češi ohroženou antilopu?
Družice Troll bude teprve třetím satelitem s hyperspektrální kamerou. Díky ní z vesmíru přesně určí znečištění řek anebo skrz koruny stromů najde černé skládky v lese.
-
Trámy z více druhů dřeva nebo 3D tisk budov. Nové technologie by mohly proměnit stavebnictví
Co si představit pod robotizací ve stavebnictví? Jaké jsou materiály budoucnosti? A k čemu se používají na stavbě samonaváděcí drony?
-
Magazín Experiment: Proč obhajovat absolventské práce ve VR? A jak žije první dítě ze zkumavky?
Ve virtuální realitě si nemusíte jen hrát, můžete v ní třeba taky obhájit bakalářskou práci. Stejně jako to na konci tohoto semestru udělalo prvních šest studentů v Česku.
-
Endofytické houby pomáhají rostlinám prospívat i v zasolené půdě. Vděčí za to buněčné pumpě
Zasolení půdy trápí až pětinu všech zemědělských oblastí. Výzkumníci ale už delší dobu znají houby, které s tím mohou pomoci.
-
Pracuje 24/7 za stovku na den. Obecní chatbot si v Mokré-Horákov nemohou vynachválit
Obyvatelům první obce v Česku pomáhá s vyřízením úředních povinností chatbot s umělou inteligencí. Pracuje za minimální náklady, a navíc u toho projevuje empatii.
-
Čeští vědci vyvíjejí šetrnější a účinnější léky proti krevním sraženinám. Pomáhá jim v tom AI
Tým českých vědců učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií a vyvíjí z nich bezpečnější a levnější přípravky na rozpouštění krevních sraženin, navíc s rychlejším účinkem.
-
Avarské ženy rodily děti svému muži i jeho bratrům a otci, popisuje archeoložka
Mezinárodní tým vědců zkoumal rozsáhlá pohřebiště Avarů na území dnešního Maďarska. Výsledky výzkumu přibližuje v rozhovoru Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity.
-
Osika byla dříve považována za plevel. Podle vědců však prospívá lesům a uchytí se při změně klimatu
Lesníci ho dříve považovali za plevel, dnes ho využívají k obnově lesů po kůrovcových kalamitách. Topol osika se podle vědců uchytí téměř v jakkoli poškozené krajině.
-
Konce chromozomů jsou možná klíč k novému způsobu léčby rakoviny, popisuje nobelista Thomas Cech
Držitel Nobelovy ceny za chemii Thomas Cech už léta spolupracuje s Masarykovou univerzitou. Co je podstatou jeho výzkumu? A jak vidí budoucnost české vědy?