Mysleli jsme, že vypukla válka, vzpomíná na srpen 1968 pamětnice Jolana Pohlodková
Jolana Pohlodková je jednou z pamětnic událostí, které nastaly v srpnu 1968 během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jak osudné dny prožívala vyprávěla redaktorce Ivetě Durdoňové.
Jolaně Pohlodkové bylo v roce 1968 osmnáct let. Pochází ze Slovenska a v té době žila v Praze.
„Bydlela jsem na Praze 9 ve Vysočanech u tety. Říkala mi, abych nikam nechodila. Já vůbec neměla tušení o tom, co se děje. Dozvěděli jsme se to až v práci z rádia.”
„Něchtěli mě vůbec pouštět ven, ale já jsem musela, protože můj táta a bratři tady byli za prací. Bydleli kousek od Muzea na ubytovně.”
Strach, panika a zlost. Jolana si myslela, že vypukla válka.
„Když jsem byla malá, vyprávěli mi matka, děda i babička o tom, jaké to bylo za války. Když mi byly asi 4 roky, ještě u nás lítala letadla a gardisti podpalovali domy a stohy. Pořád se tam ještě v roce 1954 schovávali.”
Jolana s tetou se ráno z rozhlasu dozvěděly, co se stalo. Aby to viděla na vlastní oči, vypravila se do centra Prahy.
Čtěte také
„Tajně jsem tetě utíkala na Václavák. Viděla jsem tam paní s kočárkem a co se jí stalo. Plno lidí u sochy svatého Václava s krvavou vlajkou. Pak přišli (okupanti), začli střílet. Utíkala jsem kolem Muzea nahoru do Vinohrad a pak teprve domů.”
„Tetě jsem o tom neřekla, Když se to dozvěděla, dostala jsem strašně vynadáno a už mě nepustila ven. A to až do doby, než jsem se nevracela domů na Slovensko. Moje maminka psala telegram, že nás chce mít všechny okamžitě doma, nechtěla, abychom tady zůstali.”
Když se Jolana vrátila domů na Slovensko, prožívala situaci následovně:
„Na Slovensku jsme založili takovou rebelskou partu. Vzali jsme si kýble s vápnem, štětky a psali jsme různé hlášky po chodnících a domech.”
Na dobových fotografiích můžeme vidět plakáty nebo hesla napsaná na zdech. Lidé tak protestovali proti okupaci.
„Psali jsme proti Biľakovi. Dozvěděli jsme se totiž, že to on si je pozval, že si s nima v Rusku dojednal schůzku, aby napadli Československo. Takže jsem psala třeba 'S Biľakovou hlavou do záchodu, s Dubčekovou hlavou dopředu!'.”
Související
-
Rok 1968 mi obrátil život naruby aneb Dokumentární pásmo o lidech poznamenaných okupací
Dokumentární cyklus Ivany Chmel Denčevové a Jana Sedmidubského nabízí popisy životních cest několika emigrantů, kterým vpád vojsk Varšavské smlouvy zcela změnil osud.
-
„Kam jsi včera šel tak sám?“ Mobilní operátor to ví a ukládá na 6 měsíců
23. březen 2018Společník na každém kroku. Dnes většina lidí nedá svůj mobil z ruky. Mezitím jejich pohyb sleduje operátor. Kde jste nějaký den byli, se dá zjistit s přesností několika desítek metrů. A nejsou to jediné údaje, které uchovává. Z informací od operátora pak mohou banky odhalit vaši solventnost.
-
Fotoalbum od policie. Každý průjezd pod bránou má svou momentku
22. březen 2018Policie uchovává fotografie průjezdů všech vozidel. Nezáleží ani na tom, že řidič nespáchal žádný přestupek. Co tyto fotografie obsahují? Naše figurantka Lenka si policejní záznamy vyžádala. Na vyřízení písemné žádosti má policie 30denní lhůtu.
-
Soukromí za slevu. Obchody mají díky zákaznickým kartám přehled
21. březen 2018Jedna slibuje okamžité slevy, kávu zdarma, nebo jen pravidelný přísun letáků do schránky. Zakládáme si je tam, kde nakupujeme obvykle, jindy si je zařídíme impulzivně a na dlouhou dobu na ně zapomeneme. Řeč je o zákaznických kartách, které dnes nabízí téměř každý obchod. Třeba Lenka měla v peněžence 25 kartiček.
-
Nudné úřední informace? Problém je, když je někdo cizí začne propojovat
20. březen 2018Nejvíc osobních dat má o lidech stát. Co všechno o občanech sbírá a jak je možné tyto údaje zneužít? Vyrazili jsme s figurantkou Lenkou k notáři a vyžádali si rejstříky, které se právě jí týkají. Zjistit se dá i to, kdo měl v minulosti o tyto výpisy zájem.
-
Sociální sítě: Digitální stopa zůstává, i když svá data chráníte
19. březen 2018Víte, co se o vás dá zjistit na internetu? Na získání základních informací potřeboval datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka jen pár minut. Stačilo do vyhledávače zadat jméno figurantky. První díl seriálu Neviditelná ukazuje, jak jsme vystaveni rizikům na internetu.
-
Osobní údaje nejsou jen vaše. Jejich ochrana se týká i Českého rozhlasu
19. březen 2018Jméno, rodné číslo, adresa, číslo pojištěnce nebo třeba počet dětí. To jsou osobní údaje. Některé jsou méně citlivé a jiné více. Neměly by se ale dostat do nepovolaných rukou, které by s nimi mohly manipulovat. Radiožurnál pátral, co o nás vědí státní i soukromé subjekty. A jak to, co vědí, hlídají.
Seriál neviditelná
Stačí jméno a po pár minutách může cizí člověk najít i vaše rodné číslo. Seriál Českého rozhlasu Radiožurnál odhaluje, co o vás mohou vědět ostatní. Obchodníci, stát i sociální sítě. Podaří se ukrýt naši figurantku před zrakem druhých stran?
Reportáže vysíláme v 8:50. Rozhovory s vybranými hosty od 10:40.