S virtuálními brýlemi se můžete potápět a projet po horské dráze. Využívají se i v medicíně
V Barceloně dnes končí mezinárodní veletrh mobilních technologií. Jasným hitem se tam stala různá zařízení pro tvorbu virtuální reality. Jejich obliba po celém světě roste. Světové prodeje už brzy překonají magickou hranici jedné miliardy dolarů.
Takzvané virtuální brýle vypadají trochu jako lyžařské brýle, jsou v nich dvě silné čočky a před ně do držáku si dáte chytrý telefon se speciální aplikací. Právě ta pak pomáhá vytvářet prostorový efekt. Obraz se plasticky mění podle toho, kam otočíme hlavou.
„Virtuální realita působí dost podezřele, dokud se nepřesvědčíte, že na tom opravdu něco je. Přináší to do života něco zvláštního, můžete třeba cestovat na místa, kam byste se sami nikdy nedostali,“ vysvětluje odborník na mobilní technologie Rob Kerr.
Jednoduché virtuální brýle se dají koupit i v České republice – nejlevnější za zhruba dva tisíce korun. Různé virtuální brýle a počítačové simulátory ale nejsou ničím novým.
První pokus o virtuální brýle se datuje do roku 1968. Tehdy známý průkopník Ivan Sutherland sestrojil brýle jménem Damoklův meč. Zobrazovaly velmi jednoduchou grafiku, uživatel viděl virtuální místnost naznačenou jen několika čarami. Damoklův meč byl navíc tak těžký, že musel být zavěšený ze stropu, proto ten název.
Dnes už grafika pokročila tak daleko, že se můžeme třeba ponořit pod hladinu oceánu mezi velryby nebo se projet na horské dráze. Dokonce se zkouší už i využití v medicíně – konkrétně v psychoterapii při léčení různých závislostí nebo fóbií.
Veletrh v Barceloně se ale soustředil zejména na hry. Firma LG například přišla s výrazně odlehčenější verzí virtuálních brýlí, do kterých se už chytrý telefon nevkládá, ale připojuje se externě.
Konkurenční HTC zase představila set brýlí se dvěma ovladači do ruky, takže virtuální realitu člověk už jen pasivně nesleduje, ale může ji taky ovlivňovat. Analytici očekávají, že do roku 2020 by se mohlo prodat až sto milionů virtuálních brýlí ročně.
