Polární záře v centru Prahy? Vědci z Ústavu fyziky atmosféry ji umí vyvolat na počkání

11. duben 2024

Jak si doma vyrobit oblak nebo jak zblízka vypadá velká bouře? A v čem se liší blesky na Zemi a Jupiteru? Nejen tato zajímavá témata přednášek nabídly sobotní odpolední oslavy 60. výročí vzniku Ústavu fyziky atmosféry. V sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze blyy k vidění třeba také modely sondy Juice anebo českého Magionu. Jedinečným zážitkem bylo ale sledování polární záře, i když to nebyla ta skutečná.

„Tento přístroj se jmenuje Planeterrella,“ ukazuje David Píša z Ústavu fyziky atmosféry.

„Abychom vytvořili polární záři, potřebujeme se dostat do vyšších partií atmosféry. Začneme proto snižovat tlak vakuovou vývěvou, která z tohoto skleněného dómu začne odčerpávat vzduch. A tím pádem si atmosféru uvnitř trošku naředíme,“ vysvětluje, jak nasimulovat prostředí, v němž polární záře vzniká.

Polární záře nad Českem (5. 11. 2023)

Budiž světlo

Skleněná kopule trošku připomíná poklop na cukroví, jen pod ním nejsou sladkosti, ale dvě kovové koule. Na displeji sledujeme, jak uvnitř klesá tlak. Právě ukazuje hodnotu 1,5 milibaru, což odpovídá výšce zhruba 80 kilometrů nad povrchem Země, komentuje David Píša a potvrzuje, že nyní už se můžeme pokusit vyvolat polární záři.

Jeho kolega Zbyšek Mošna mezitím zhasíná světlo a v kopuli je tak dobře vidět problikávající fialová barva.

„Vidíme světélkující obláček – je to světelný efekt způsobený tím, že drobné částice, elektrony, se urychlí a začnou se srážet se zbytkovou atmosférou, která pořád v kopuli zůstává. A její atomy a molekuly vyzáří tu přebytečnou energii ve formě světla,“ popisuje David Píša podstatu jevu, který společně sledujeme.

Barvy všeho druhu

V kopuli je umístěná koule představující zeměkouli. A právě kolem ní se objevuje růžovofialová barva – polární záře. Ta skutečná ovšem může mít různé barvy v závislosti na složení okolní atmosféry.

„V této kopuli je hlavně vzduch, tedy především dusík, takže ta barva je fialová. V zemské atmosféře můžeme pozorovat polární záře, které jsou červené, zelené… To je způsobeno tím, že se tam nachází atomární kyslík. Nejsou tam tedy dva atomy, ale vyskytuje se tam samostatně,“ vysvětluje Zbyšek Mošna a dodává, že polární záře může zahrnovat velké spektrum barev, i když ne úplně všechny.

Polární záře z vesmíru

Další rozdíl pokusu oproti skutečnosti spočívá v tom, že zatímco za normálních okolností je polární záře vidět jen nad horizontem v jednom směru, v simulačním přístroji obklopuje celou zeměkouli.

„Je to, jako bychom se v nějaké kosmické lodi vzdálili od Země a pozorovali polární záři z větší vzdálenosti,“ potvrzuje David Píša.

Jak vzniká polární záře?

Pravidelně se stává, že se na Slunci děje něco neobvyklého – ve slunečním větru třeba dochází k poruchám magnetického pole nebo změně hustoty. To umožňuje nabitým částicím, aby se dostaly blíže k Zemi a rozsvítily atmosféru, popisuje příčiny vzniku polární záře Zbyšek Mošna.

Čtěte také

To ovšem ještě nemusí znamenat, že ji budeme moct na nebi pozorovat, jak se ostatně Češi mohli nedávno sami přesvědčit, když avizovaný atmosférický jev marně vyhlíželi. Na vině mohou být mraky, ale taky nepřesná předpověď.

„Můžeme říct pravděpodobnost, s jakou se polární záře objeví. Můžeme odhadnout, nebo dokonce přesně změřit rychlost slunečního větru nebo změřit magnetické pole, ale nakonec je to vždycky trochu překvapení, co se z toho vlastně vyvine,“ připouští Zbyšek Mošna.

Kdo ale v sobotu zamířil do sídla Akademie věd na Národní třídě v Praze 1, měl pozorování polární záře zaručeno.

autoři: Eva Kézrová , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související