Ministerstvo pro vědu a výzkum by si zasloužilo vlastní rezort. Do konce volebního období se ale nic nezmění, myslí si nový člen vlády Ženíšek

Část agendy spojené s tím, co máte na starosti, má oficiálně podle kompetenčního zákona pod sebou ministerstvo školství. Vaše předchůdkyně Helena Langšádlová v rozhovoru pro Deník N mluvila o tom, že právě na ministerstvu školství zůstala třeba agenda mezinárodní spolupráce ve vědě, řízení velkých výzkumných infrastruktur, celá evropská agenda. Kvůli tomu se například paní Langšádlová nemohla zúčastňovat zasedání rad ministrů států EU. Budete se něco z toho snažit změnit?

Kde jinde by se agenda měla setkávat, než právě na úřadu vlády, u nějakého ministra, který má tu oblast na starosti, když je ta agenda natolik průřezová, natolik mezirezortní. Proto si myslím, že je logické, že existuje takový post.

To, že nemá samostatné ministerstvo, jako je to třeba v některých zemích nebo jako o tom uvažují třeba v našich sousedních zemí, je zase dáno kompetenčním zákonem, který by to musel po formální stránce celé změnit.

Jsem realista a vnímám situaci tak, jak jsem k ní přišel, jak jsem ji zdědil – do konce volebního období se v tomto směru nic nezmění. Tato agenda, věda, výzkum a inovace, zasahuje do mnoha dalších resortů. Za velmi málo nákladů generuje hodně ovoce.

Když se třeba podíváme, jaký podíl hrubého domácího produktu tvoří věda, výzkum a inovace a kolik se tam investuje – je to hezký příběh v porovnání s produkcemi v jiných oblastech a kolik pak generují nebo v jaké výši se podílí na vytváření hrubého domácího produktu.

Nepochybuji o tom, že by si věda, výzkum a inovace zasloužily vlastní resort. Myslím si, že pokud má mít Česká republika v budoucnu vliv na modernizaci a konkurenceschopnost mezi ostatními státy, tak k tomu stejně dojde, protože je to jediná logická úvaha.

V tomto volebním období se nenaplní, musel by se změnit kompetenční zákon. Rok a půl do voleb nepředpokládám, že se tak stane a sám to nebudu předkládat. Ale myslím si, že v budoucnu k tomu určitě dojde.

Spolupráce s Bekem

Vzhledem k tomu, že vaše agenda z části spadá pod ministerstvo školství, už jste domluvený s panem ministrem Mikulášem Bekem (STAN) na spolupráci?

Včera (ve čtvrtek) jsme si stihli napsat, že se těšíme na spolupráci.

Pomůže spolupráci s ministrem Bekem, když vaše stranická šéfová Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro deník Právo řekla, že právě pan ministr Bek by měl být vyměněn? Je to dobrý základ pro vaši budoucí spolupráci?

Pro mě je celý tento příběh nebo kauza, o které hovoříte, uzavřen tím, že pan premiér (Petr Fiala z ODS) jednoznačně deklaroval, že další změny nechystá. Stejně tak jsem zaznamenal reakci hnutí STAN, že neplánují výměnu svého ministra, a tím ten příběh pro mne končí.

Rozumím, ale spíš se ptám, jestli vám tím paní předsedkyně nezkomplikovala nástup do funkce.

Na druhou stranu, je naprosto legitimní, že se koaliční partneři ptají navzájem, jestli v té či oné agendě dochází k rychlému naplňování programového prohlášení, nebo nikoliv.

Myslím, že to je legitimní. Mám informace, že se tak třeba velmi silně děje na výboru v Poslanecké sněmovně, kde se i koaliční poslanci ptají, reagují anebo přináší nějaké podněty. 

Navýšení rozpočtu?

Už od první chvíle, kdy jste souhlasil s nominací na post ministra, opakujete, že základem je zajistit financování vědy a výzkumu. Budete se snažit ještě posílit letošní rozpočet, anebo to ani nebudete zkoušet po čtvrtečních slovech pana premiéra, kdy řekl, že žádné dramatické změny pro letošní rok nikdo očekávat nemůže?

Já jsem to ani neměl v plánu. Myslím, že to vychází z toho dotazu, který řekl: „Rok 2024“. My jsme pak už reagovali na rozpočet (pro rok) 2025. Neměl jsem v plánu navyšovat rozpočet v tomto roce, považuji ho za daný.

A proč to je vůbec hlavní cíl? Je to aktuální, teď se začíná rozpočet na příští rok pomalu sestavovat. Proto to považuji za úkol číslo jedna. Jednak kvůli aktualitě, ale také kvůli tomu, že jsem si vědom, že k nějakému navýšení musí dojít, aby mohly být naplněny priority z programového prohlášení a aby to odpovídalo objektivním potřebám vědy a výzkumu.

Abychom se do budoucna postupným zvyšováním výdajů na vědu, výzkum a inovace přiblížili alespoň k průměru vyspělých zemí OECD, kde se to pohybuje kolem 0,7 procenta HDP. U nás je to asi půl procenta HDP. To je dlouhodobý cíl, na kterém se podle mého shodnou všichni. Teď jenom otázka, jak razantní to navýšení bude.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet na vědu na příští rok ve výši 45,2 miliard korun, což je asi o pět miliard více než letos. Jak vnímáte tuto částku? Je to pro vás maximum možného, nebo naopak naprosté minimum, pod které nejde jít?

Troufnu si říct, že jsem dost zkušený na to, že když vám odpovím na tuto otázku ve formě konkrétních čísel, tak to nemusí dopadnout dobře. Kdybych já byl ministrem financí, jel teď v autě a poslouchal v rádiu ministra Ženíška, tak vím, jak bych na to reagoval a nemuselo by to pro toho Ženíška dopadnout úplně dobře.

Na druhé straně předpokládám, že když jste nastupoval, tak jste přemýšlel i o této částce. Mě zajímá, jestli máte nějaké minimum, pod které jste zkrátka přesvědčen, že to nemůže jít a jestli je to třeba zmiňovaná částka navrhovaná radou.

Určitě mám, ale neřeknu vám ho. Rozpočet s garancí rady je číslo, které považuji za legitimní a je to oprávněný požadavek. Ovšem rada je poradním orgánem vlády. Jsem rád, přestože ještě formálně nejsem jejím předsedou, že k tomu přistupovala velmi zodpovědně. Vím i o tom, že představy mnohých členů rady byly daleko vyšší.

Čtěte také

Ženíšek je definitivní a správnou volbou, říká místopředseda TOP 09 Havel o kandidátu na post ministra pro vědu a výzkum

Na druhou stranu, sestavování rozpočtu a jeho konečný výsledek je skutečně výsostně politické rozhodnutí vlády, je to hlavní zákon každého roku. Chci tím říct, že to není nějaká automatika, že by rada přišla jako poradní orgán s nějakým číslem, ministr financí by to číslo automaticky zapracoval a bylo by to vyřešené.

Takto se rozpočet nesestavuje a je to tak správně. Mě teď čeká politická práce, abych se třeba co nejvíce přiblížil k zmiňované částce a hlavně abych dal pozor na to, jak budou vypadat výhledy na další roky.

To je podle mě základ naplnění programového prohlášení, pod kterým jsem „podepsán“, hlasoval jsem pro něj jako poslanec. V něm se nepíše, jak se někteří snaží někdy referovat, že nedojde ke snížení nebo že to zůstane na stejné úrovni. Tam je skutečně napsáno, že dojde k navýšení. To je něco, s čím se musíme vláda jako celek zkrátka vypořádat.

Chystá Marek Ženíšek nějaké personální změny ve svém resortu? Jaké jsou další cíle nově zvoleného ministra pro vědu, výzkum a inovace? A jak hodlá zlepšit komunikaci úřadu s veřejností? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu moderovaný Tomášem Pancířem.