Meteorolog Žák: Rychlost globálního oteplování je alarmující. Červenec bude nejteplejší v historii

28. červenec 2023

Letošní horké léto provázejí varování lékařů i meteorologů, kteří také stále častěji informují o překonání teplotních rekordů. „Globální oteplování je nejvýraznější projev klimatické změny, který zažíváme. V celosvětovém průměru se teplota výrazně zvyšuje a současné hodnoty jsou opravdu alarmující,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák.

„Letošní červenec vypadá, že globálně bude vůbec nejteplejším měsícem v historii měření, a to s rozdílem čtyř desetin stupně Celsia oproti dosud nejteplejšímu červenci. V globálním průměru přitom hraje roli každá setina stupně, takže to je opravdu extrémní rozdíl,“ zdůrazňuje.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Michal Žák
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Oteplování se přitom netýká jen vzduchu a pevniny, ale i moří a oceánů, kde je teplota vody letos nejvyšší v historii pozorování. „Silné bouře jsou dalším výrazným projevem změny klimatu, protože vyšší teploty znamenají více energie v atmosférickém systému a větší potenciál pro lidstvu nebezpečné jevy. Do atmosféry se také dostává více vodní páry, která může zase zkondenzovat a přinést přívalové deště,“ vysvětluje Žák.

Čtěte také

Často se podle svých slov setkává s argumenty, že klimatických změn už naše planeta zažila více. Od té současné se ale odlišují rychlostí i příčinami, což byly například sopečné erupce, u nichž ale změny trvaly jen krátkou dobu: „Ano, byly období, kdy třeba v Grónsku bylo tepleji než dnes, ale bylo to z jiných příčin. Dnes je vliv člověka naprosto zásadní.“

Největšími producenty skleníkových plynů jsou dnes Spojené státy, jejichž ekonomika je energeticky velmi náročná, a Čína, k níž Žák poznamenává, že ve srovnání s Evropou neprodukuje vysoké emise po tak dlouhou dobu.

„A produkty, při jejichž výrobě vyprodukují skleníkové plyny, pak často putují k nám do Evropy,“ podotýká s tím, že i Čína se s tím snaží něco dělat. V globální debatě podle Žáka zároveň příliš nezaznívá otázka úspor a v Česku mu chybí třeba větší podpora hromadné dopravy.

Zelený program chybí

Novinářka Apolena Rychlíková upozorňuje na problematiku ochrany lidského zdraví v souvislosti s oteplováním. Podle statistik si totiž vedra v Evropě loni vyžádala přes 61 tisíc mrtvých a v budoucnu může toto číslo růst až k 90 tisícům.

Čtěte také

„Zatím jsem si nevšimla, že by to kdokoli z politické reprezentace jako téma zvedl a řešil. Mohly by to zvládat i municipality, například v Bratislavě už se snaží lidi informovat, jak se chovat v extrémních vedrech. U nás to téma jako by protéká mezi prsty. Myslím, že dílem kvůli tomu, že se pravicové strany jako ODS snaží vyrovnat s dědictvím Václava Klause, jako by si ho nechtěli nahněvat přílišnou tematizací klimatické katastrofy,“ soudí.

Podle Rychlíkové má problém i svou socioekonomickou rovinu, protože se budou rozevírat nůžky mezi lidmi, kteří mohou pracovat v klimatizovaných prostorech nebo mají možnost před vedry uniknout třeba na chatu, a těmi ostatními, kteří tuto možnost nemají.

Také komentátor David Klimeš na české politické scéně nevidí jediný slušný klimatický program, strany místo něj nabízejí jen marketingové deklarace před volbami, například návrh na v ústavě zakotvenou ochranu vody.

Čtěte také

„Zelení v Německu sice mají problémy, ale přes všechny jejich chyby jsou o světelný rok dále. Často navrhují věci, které jsou příliš ambiciózní a nerealistické, ale tím nutí ostatní strany, aby formulovaly svou realističtější odpověď. K nám přitom na rozdíl od Německa ty eurofondy na zelenou transformaci plynou, my ale nevíme, co s tím,“ kritizuje.

Přesto se domnívá, že realita nás nakonec donutí učinit potřebné kroky na zmírnění dopadů klimatické změny, jen budou o to nákladnější. V tom nám ovšem mohou pomoci právě evropské peníze: „Myslím, že se dají vymyslet lepší opatření než opravovat rekreační chalupy po babičkách, kam fiktivně přihlásím trvalé bydliště a zrenovuji si chalupu. Což je jeden z aktuálních vládních plánů,“ uzavírá.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 30. července po 18. hodině.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.