Libor Dvořák: Rozšiřování EU? Na další velký třesk zapomeňte
Velký třesk – tak se v unijní hantýrce nejednou říká 1. květnu 2004, kdy počet členských zemí rázem vzrostl z 15 na 25. Patnáct let po pádu Berlínské zdi se tak starý kontinent znovu sjednotil a definitivně dal sbohem sovětskému panství ve střední a východní Evropě. Jak to ale bude s dalším rozšiřováním?
Před těmi dvaceti lety se jásalo od Estonska na severu až po Slovinsko na jihu a ten jásot doprovázely ohňostroje, lidové veselice, slavnostní projevy a kácení pohraničních závor. A jak taky jinak?
Čtěte také
Byl to tenkrát velmi silný signál zejména pro Rusko, ve kterém už se – zpočátku nenápadně – rodil Putinův autoritářský režim. Tento signál však demonstroval i schopnost Bruselu shodnout se na rázných řešeních, a jak bylo přislíbeno hned po pádu železné opony, rozšiřovat se.
„Bylo to možné i proto, že politické podmínky jak v přistupujících zemích, tak i v samotné EU vlastně byly příznivější než dnes,“ vzpomíná Tefta Kelmendiová z bruselského analytického centra Evropské rady pro mezinárodní vztahy.
Čtěte také
Další rozšíření Unie rozhodně není za horami. Na svou příležitost čekají země západního Balkánu – mimochodem už dosti dlouho. Jednání s nimi ovšem významně pozdržely balkánské války z 90. let minulého století. Ostatně německý spolkový kancléř Olaf Scholz s oblibou opakuje, že slibů bylo dost a že dnes je konečně čas jednat.
A jsou tu samozřejmě tři postsovětské země, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, které by do EU mohly být přijaty ve zrychleném režimu, především protože jsou všechny v různé míře ohroženy ruskou rozpínavosti.
Čtěte také
S tou ostatně Ukrajina už přímo bojuje. Moldavsko je poznamenáno dramatickým rozdělením obyvatelstva na proevropskou a proruskou část (a to nemluvíme o léta nedořešeném problému se separatistickým Podněstřím). Kdežto Gruzii zejména v posledních třech týdnech poznamenává spor mezi proruskou vládou a proevropským lidem o zákon údajně se zabývající průzračností vztahů se zahraničním vlivem, ale ve skutečnosti papouškující dusnou ruskou právní normu o zahraničních agentech.
Svět se změnil
Jak říká již citovaná paní Kelmendiová, k dalším rozšířením Unie rozhodně dojde, ale už to nebude onen velký třesk zpřed dvaceti let. Svět se příliš změnil, a to v neprospěch rozrůstání EU.
Stačí připomenout Maďarsko a Polsko, které se evropským normám a hodnotám stále častěji zpronevěřují – o právě zmiňované Gruzii ani nemluvě. Škoda, ale tak to bohužel je.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
