Hrozí Zemi nebezpečí z vesmíru? Docela reálný je výron koronární masy ze Slunce a pád komety nebo asteroidu, říká Schmidt

18. srpen 2018

Politologa Nikolu Schmidta z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK dlouho zajímaly mezinárodní vztahy. Dnes se vrhnul na hrozby naší planety z vesmíru.

„Začalo to tím, že jsem odletěl na Mezinárodní vesmírnou univerzitu (ISU), kde probíhal týmový projekt národní obrany,“ vysvětluje Schmidt. „V roce 2015 jsem prostě rozbil prasátko, zrušil stavební spoření a odcestoval,“ vzpomíná.

V lednu letošního roku získal velký, tříletý grant, kdy má pro Českou republiku připravit strategii planetární obrany. Se svým týmem tak pracuje i na případném zapojení Česka do této globální aktivity. „V našem týmu jsou lidé z naší fakulty, astronomického ústavu AV ČR, inženýři a experti na mezinárodní právo.“ To je to s naší planetou tak vážné?

Zemi hrozí srážka s asteroidem, zachránit nás může jaderný výbuch, tvrdí NASA

Planeta Země - Země - Země z vesmíru

K Zemi se blíží obří asteroid. Dorazí sice „až“ v roce 2135, velkou hlavu ale vědcům dělá už teď.

„Docela reálné hrozby z vesmíru jsou hned dvě. Je to výron koronární masy ze Slunce a druhá, kterou se teď hodně zabýváme, je obrana planety před kometami a asteroidy. Ale ne, že by nás teď měla ohrožovat nějaká jiná vesmírná inteligence,“ přiznává.

Nejvíc nás prý ohrožují asteroidy z oblasti mezi Marsem a Jupiterem a komety z oblasti Oortova oblaku, což je oblast vzdálená asi 1,5 světelného roku, která leží na okraji naší sluneční soustavy. Jeho existence ale zatím nebyla prokázána, přestože ho většina astronomů považuje za reálný.

Američané by se teď nikoho neptali

„Myslím, že kdyby se tady něco stalo například příští rok, tak budou Američané jednat sami bez toho, aby se kohokoli ptali. Co je ale na planetární obraně zajímavé, že až do poslední chvíle nevíte, kam ten asteroid vůbec spadne. Znáte risk zone a odhadovat můžete složení, váhu, rychlost,… ale to je tak vše.“ Národní státy by si podle Schmidta měly uvědomit, že musejí spolupracovat. „Hrozba pádu asteroidu se totiž týká nás všech a nikomu nepomůže zavření hranic.“

NASA uvažuje o vyslání sondy ke kovovému asteroidu Psyché

Asteroid Psyché má zřejmě silné magnetické pole

Americká kosmická agentura NASA nedávno schválila do užšího výběru pět levnějších misí k některým objektům naší sluneční soustavy. Mezi jinými jde o výpravu ke kovovému asteroidu Psyché a dvě výpravy k Venuši. Zbývající dvě výpravy mají jako cíl další malé asteroidy, ať už v okolí Země či Jupitera.

Podle Schmidta dnes lidstvo ty největší, víc než kilometr velké asteroidy zná. Ty nejzajímavější asteroidy pro aktivní planetární ochranu jsou ale daleko menší. „Jsou velké jen 50 až 150 metrů a ve sluneční soustavě jsou jich řádově miliony.“ Kolik jich už na Zemi narazilo?  

„Vždyť samotná naše planeta vznikla tak, že se asteroidy srážely s protoplanetárním diskem… Taky se říká, že kdyby měli dinosauři vesmírnou agenturu, tak bychom dnes na Zemi nežili my, ale dinosauři. My dnes máme technické prostředky na to, abychom hrozbu identifikovali a případná tělesa odklonili,“ vysvětluje.

Čtyři metody obrany už máme

Asteroid nebo sopky: Proč vyhynuli dinosauři?

Dlouhokrký býložravý dinosaurus Brontomerus mcintoshi

Pokud na půdě najdete nějaké knížky o dinosaurech, které vyšly v 70. letech minulého století, nebo jsou ještě staršího data, najdete v nich patrně několik originálních teorií o tom, proč tito obří ještěři vymřeli:

Takové metody jsou hned čtyři: kinetický impaktor, gravitační traktor, odkloňování těles pomocí jaderných hlavic a lasery. „Mise DART, která ponese sondu s iontovým motorem a která se pokusí odklonit malý měsíček jednoho asteroidu, má startovat v roce 2022. Ten malý měsíček má strčit do většího a následně se bude měřit, jak úspěšný kinetický impaktor byl,“ popisuje nedalekou budoucnost. 

Gravitační traktor ještě nikdo nepostavil a jaderný výbuch je podle mezinárodního práva zakázaný. „Jadernou metodu tak asi nikdy nevyzkoušíme, je tak otázka, jak by zafungovala v případě nutnosti.“ Laserová metoda se mu líbí nejvíc, jenže se musejí spojit až miliardy malých laserů v jeden obrovský a tím se znásobí energie, kterou pak předá dál. „Má osobní úvaha je nad umístěním takových laserů na odvrácenou stranu Měsíce.“

Podrobnosti si poslechněte v audiozáznamu pořadu.

autoři: David Šťáhlavský , lup
Spustit audio

Související