Bez chemie bychom se dnes už neobešli. Platí to i pro chutě a vůně, říká odborník

17. květen 2018

Chutě a vůně mají silný vliv na naše vnímání, aniž si to uvědomujeme. Často si je spojujeme s konkrétní situací nebo zážitkem. V pozadí příjemného chuťového nebo čichového vjemu stojí kromě matky přírody dnes většinou chemický průmysl. Proč to nemusí být vždycky špatně?

„Člověk má celý život paměť k něčemu příjemnému spojenou právě s vůněmi a s chutěmi,“ říká profesor Libor Červený Ústavu organické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Třeba některé řetězce hotelů se snažily na základě vůně dosáhnout toho, aby se hosté vraceli na základě té vůně, kterou měli spojenou například s příjemnou dovolenou, a hotely spojené touto vůní proto navštěvovali dál,“ dodává.

Nejlepší parfuméři jsou jako hudební skladatelé

„Lidé většinou nevědí, že parfém není nějaká chemikálie – ani náhodou!“ zdůrazňuje profesor Červený. „Chemikálií nebo složek obsažených v parfémech jsou desítky, někdy stovky. A dát je dohromady do takzvané parfémové kompozice, to je práce parfumérů, “

V klášteře v Kladrubech otevřeli speciální expozici věnovanou vůním a parfémům

Parfumér začíná svoji práci tím, že má před sebou škálu s lahvičkami, kde jsou jednotlivé vůně – říkají tomu varhany. V prvním kole z nich dává dohromady takzvaný akord, který bude nositelem celé vůně. Pak musí dát parfému takzvanou hlavu, která je složena z nejtěkavějších složek.

„Při prvním vjemu vnímáme hlavně hlavu parfému. Jeho srdce tvoří zmiňované akordy a tělem parfému jsou těžší složky jako fixátory, které zajišťují to, že to taky nějakou dobu vydrží,“ vysvětluje Libor Červený.

Chutě a vůně jsou spojité nádoby


Řada lidí se domnívá, že chemie jenom škodí, ale já se jí musím zastat. Jsem rád, že mám tuto možnost. Nebýt chemie, tak bychom dopadli velmi špatně.

Jaké složky způsobují, že nám něco chutná a chceme to ochutnávat znovu a znovu? Podle profesora Libora Červeného jsou chutě a vůně spojité nádoby. Bez chemie se neobejdeme, abychom dosáhli chutí, které chceme.

„Potravinové doplňky jsou dnes nutnost a potravinářská barviva také. Víte, jak ošklivě by vypadal jahodový kompot, kdyby se nedobarvoval?“ obhajuje Libor Červený přínos chemického průmyslu v potravinářství.

autoři: Tereza Stýblová , and
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.